7:50 Jdeme na snídani, dnes je součástí ubytování. Na výběr je z několika možností.
8:47 Přijíždí nám vlak, dnes má jen 3 vozy. Cesta vede krásným údolím, počasí vypadá dnes konečně na slunečno a teplo, to krásným výhledům jen přidává.
Vypisovat každému jízdenku na papírek vypadající asi jako příjmový doklad musí být zábava |
Klasická plastová okna se hodí i do vlaku |
Zde je zachycen n protějším svahu protijedoucí vlak se kterým se ve stanici míjíme |
Květináče větší než na Praze 5 |
10:30 Cílová stanice horské úzkorozchodné dráhy Septemvri. Jsme tu jen na krátký přestup na rychlík do Pazardzhiku. V rychlíku už ze Sofie jedou oba plzeňští účastníci zájezdu, kteří si horskou dráhu nechali ujít.
10:50 Jedeme od nádraží se všemi trolejbusem na konečnou, což je přes celé město. Tam pár fotek a za pár minut zase jízda zpět. Líba chce jet zase na nádraží i když všichni ostatní si udělají krátkou zastávku v centru.
U nádraží ve stánku si dáváme oběd s místními zaměstnanci.
12:45 Pokračujeme dalším rychlíkem do Plovdivu, kde na nás už čeká rekonstruovaný český autobus RTO hned u nádraží.
Vezou nás městem někam na východ od města, kde vystupujeme, protože pro nás mají překvapení. Oběd ve stánku. Místní kjufty a čebabčata, hranolky, saláty a pivo.
Po jídle jdeme kousek vedle do haly, kde je RTO zaparkovaný a za ním je ještě druhý zajímavý kousek, u nás neznámý bulharský Čavdar, na podvozku RTO. Bohužel občas trochu kape a má pršet, tak s nimi už nechtějí jet, ale můžeme si je libovolně prolézt.
Když mají všichni všechno nafocené a všehny zvídavé otázky jsou zodpovězeny, vezou nás auty do centra. My jdeme po schodech nahoru a pak do kopce na vrchol, kde se na stavbě naskýtá hezký rozhled.
14:45 Líba ztratil foťák. Právě to zjistil a asi ho nechal v autě. Honza volá svému kontaktu v Sofii, ten naším hostitelům a zase zpátky. Foťák se našel, máme čekat na místě, kde nás vysadili. Tak čekáme.
Dobře to dopadlo, foťák nám dovezli a my jdeme projít část centra, pěší zóny až k parku ke keši. Tu lovili naposledy Češi loni v létě a od té doby nikdo. A my ji nemůžeme najít.
Přes park a pár ulic se dostáváme k nádraží.
17:55 Potkáváme před nádražím kluky u palačinkárny. Jedno doporučení a máme vybráno. S bílou čokoládou Raffaello.
19:10 Dimitrovgrad. Zase leje. Přestupujeme na autobus do Haskova.
Řidič zastavuje někde na ulici s tím že už to je autobusák, což není, a jde si pro něco do výdejního okénka samoobsluhy. Nám to až tak nevadí, autobusák je kousek a stejně jdeme do hotelu jinam.
10 minut pěšky a jsme v hotelu Africa. Vysoce hodnocený hotel. Prostorné pokoje, originální společné prostory a z pokojů nahoře pěkný výhled z teras. S Líbou máme opět pokoj jen pro sebe, protože je na něm dvoulůžko. Tentokrát velké.
20:55 Jdeme nakoupit do lidlu, porovnat vzhled a produkty. Jenže ten zavírá v 9. Takže musíme jinam. Hned za hotelem je stále otevřeno, tak nás to zachraňuje.
Celodenní přesuny v rozměru státu |